Den naruby.

Oddíl 910 dnes zažil den „naruby“. Na celé dopoledne měli na starost mladší oddíly. Vymýšleli jim program, vysvětlovali hry a dokonce se od mladších oddílů neodtrhli ani na oběd. A jaké byli zážitky? Mnoho z našich „vedoucích“ tvrdilo, že byli jako mladší děti určitě hodnější. Přestože si 910 postěžovala, že mladší oddíly je zlobily, většina by si je ráda vzala znovu.
 

910 trénuje na praktikanty

 
Dnes 24.7., den po výletu, si oddíl 910 rozebral mladší oddíly pro které si o den předtím připravili hry. Nejmladší holčičky z 1. Oddílu si vzaly Kamča, Anička a Mája. S holčičkami si zahráli třeba Klíšťata, Kuchaříka a před deštěm to venku ještě završili opičí dráhou. Před deštěm se schovali v jídelně, kde si do oběda kreslili. V sestavě Ondra, Martin a Honza zabavovali kluky z 2. oddílu. Tady se objevili hry jako městečko Palermo a Kapitáno. 3. oddíl si užili Káťa, Sandra a Áďa. Holčičky nejvíce bavila hra Dostihy, kde jsme museli přidávat další dvě kola. Bavili je ovšem i hry Mumie nebo na Krále a šaška.
 
4. oddílu se zapotili Zuzka, Šíma a Max. Hráli Cukr, káva nebo oblíbného BOSSE. Při indiánském fotbalu si poběhal 5. oddíl s Haničkou, Alešem a Sárou. Déšť nevadil 6. oddílu, ve kterém se hrál např. fotbal nebo vybíjená. Zapojili se i výměnní praktikanti Honza s Honzou a Marcelem. Než se 7. Oddíl spojil s klukama procvičili si mozkové buňky při karetní hře Černé historiky nebo se zasmáli při hře Zelené trenky. Po spojení s 8. Oddílem sice nastal velký chaos, ale Sára, Kuba, Patrik a Ondra to zvládli vyřešit a bavili se až do oběda při hře Otázky na tělo nebo při vymýšlení scének.
 
Všichni si tento den užili a většina z nich se nemůžou dočkat až budou mít svůj vlastní oddíl. „Myslela jsem si, že když si vyberu starší oddíl, bude to klidnější a budou více poslouchat…sice jsme měli pár neshod, ale zvládli jsme to a užili jsme si to!“ Sára Sokolovičová (7.oddíl) „Bylo to hrozně super a bezvadně jsme si to užili. Holčičky poslouchali a dobře se s nimi spolupracovalo.“ Mája Bartošová (1.oddíl)
 
Pod vládou Jacquese Baptisty Bourbouna z Trautenouise se nám moc nelíbilo. Nejenom že od nás chtěl dary pro celou svou rodiny skoro každý den, ale také zrušil víkendy, prázdniny a nutil nás učit se francouzsky. Proto jsme se rozhodli opět nasednout do stroje času a zkusit napravit historii. Standardně to zabublalo, zaprskalo, zakouřilo. Jenže ukazatel času se pokazil. Naši vědci zapomněli přidat do číselníku znamínko mínus. Kde to ale jsme? Netrvalo dlouho a měli jsme jasno.
 
Jsme ve starověkém Egyptě. Kleopatra přivedla svého otroka a nakázala mu: „Vše co vidíš je má říše, celá poušť kterou vidíš je má. Ty otroku mi postavíš zdobenou zeď kolem celé mé říše až do nebes a to do zítřejšího západu slunce, jinak tě předhodím krokodýlům.“ Otrok prosil o milost, že takový úkol by nesvedlo ani sto otroků za sto dní. Kleopatra však nechtěla slyšet žádné výmluvy. Mladý muž si zoufal. Hned jsme věděli, co musíme udělat. Raději jsme však hlasovali. Až na 13 táborníků, jsme se shodli přiložit ruku k dílu. Nyní nabíráme síly na náročný den, který nás čeká.